=> Flipsyde - Spun <=
(ano, pro někoho to je)
Čekáš, až nám uteče příležitost jediná?
Na co čekáš, člověče? Ty končíš, já začínám.
A stále stejná hra posílá tě do pekel,
stále ta stejná hra dává ti, co jsi chtěl.
Líbivý řešení problémů nevšedních,
lákavý, nehezký. Sveď to na zatmění.
Zatmění rozumu, kdo ví, proč hraju dál,
nehledám ideál…
Vsadím si, seš si jist,
nezkouším osud číst.
Dokud dýchám,
ještě doufám,
dokud doufám,
ještě sním!
Znova se otočím,
třeba tě uvidím.
Dokud dýchám,
ještě doufám
a pohrdám
téměř vším.
Šeptáš mi do uší, střídavě tam a sem,
srdce mi rozbuší parfém i dotyk rtem
na tváři hořící. A píseň chytlavá
vtírá se do mých snů, jen ona, ty a já.
Líbivý řešení samoty, trápení,
lákavý, nehezký. Sveď to na zatmění.
Učils mě létat, když křídla se lámala,
proč už to neděláš?
Vrátím se, buď si jist,
na nejkrásnější z krásných míst…
Dokud dýcháš,
ještě doufej,
dokud doufáš,
ještě sni!
Kloužu zpět v myšlenkách,
copak můžu v klidu spát?
Dokud dýchám,
ještě doufám,
dokud doufám,
nechoď pryč!
Horečně přemítám, jak dostat se tam zpět,
jak žít a ke štěstí přimět celý svůj svět!
Dívat se s úsměvem na to, jak plyne čas,
když s tebou konečně jsem, konečně ten tvůj hlas!
Neptej se, kde jsem byla, tabu je minulost,
zeptej se „změnila ses?“. Změnila jsem se dost!
Usměj se na mě, hřej mě dotykem,
máváš tak rudým hadrem před býkem!
Nemusím říkat nic, stačí s tebou být,
celý svět u nohou, jen ho roztočit!
Zavírám oči, když
chystáš se mě políbit.
Dokud dýchám,
budu doufat,
dokud doufám,
pokračuj.
Nadechni se naposled
před polibkem, celý svět
s námi dýchá,
s námi doufá,
a když doufá,
tak i sní…
Znova se podívám,
minulost ožívá.
Dokud dýcháš,
ještě doufej,
dokud doufáš,
ještě sni!
Navzdory životu,
vracím se, k tobě jdu.
Dokud dýchám,
budu doufat,
polibek ti
jednou dám!
„Možná by to šlo,
ještě se to nestalo…
Možná jednou jo,
snesu jich i sto… Možná by to šlo,
snad by se mi líbilo
světu šach mat dát,
užívat si, milovat.“
